To, co se prostě stává jen mně, mně a mně :)

25. 01. 2009 | † 30. 09. 2015 | kód autora: va5

Jak jsem psala, že pojedu fotit, tak svůj záměr jsem neuskutečnila.

A to z důvodů následujících:

1. Zapomněla jsem doma foťák a kdybych se pro něj vracela, nestihla bych bus tam, kde jsem chtěla fotit.

2. Mám zablokovanou kartu na foťáku.

A to teda nechápu, ne, vážně ne! Jak se to mohlo stát? Nový foťák, nová karta...a ono se to prostě jen tak zablokuje.

Takže tohle je to první.

Jak jsem dlouho nic nepsala, tak jsem zjistila, že z toho mám špatné svědomí-no vážně, věřili byste tomu?

Jenže je problém, že ono nic nového u nás vlastně není, až na ty obvyklé nepříjemné věci, ale to je už normální, takže...

Takže.

Vlastně něco nového ano-nevlastní otec ve vězení není, pustili ho (na podmínku, ale nevím to jistě, klidně mohl složit kauci) a jal se nás znovu otravovat-přesněji řečeno, mě a matku.

Volal nám a do telefonu řval, že si vezme všechny věci, co kdy koupil nebo na které přispěl, když mu matka nedá peníze za notebook, který jsem od něj údajně měla dostat k Vánocům.

Hm, takže to bychom byli bez...lednice, mrazáku, televize, věže a dokonce i záchodu :-D

A vlastně taky bez pár křesel, stolu, židlí a možná ještě něčeho, ale to už je mi celkem jedno.

Zdá se mi to naprosto skvělý. Mám každý den strašnou chuť vidět ho a říct mu do očí, co si o něm myslím. Co na tom, jaká by byla jeho reakce?

Měl by vědět, jak se chová, potřebuje, aby mu někdo otevřel oči a řekl mu, jaký je.

Ne?

Ale u mě prostě definitivně skončil, když jsem ho slyšela, co říká mojí matce. To je špína, ubohost a spodina.

Je to chudák-nic víc, nic míň.

A nyní dále, k něčemu optimističtějšímu.

Moje známky na vysvědčení nejsou nijak extra skvělé-budu mít tři trojky, zbytek jedničky a dvojky. (Ehm...optimističtějšímu...?)

Ale mohlo to být taky horší, to je fakt. Prostě víc zaberu a do příštího pololetí se budu víc učit-a to geometrii, algebru a fyziku, ony trojky.

Nicméně, momentálně se mám dobře, možná přímo skvěle, ale už když to píšu, tak moje euforie opadá, takže se mám prostě ucházejícně.

Což není špatný...!

A na úplný konec mám jeden dotaz-když už si tohle někdo přečtete a budete mi chtít něco sem napsat, mohli byste mi sdělit velikost své RAMky? Byla bych vám vděčná.

Díky moc, mějte se krásně.

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky zpoved

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.

Warning: include(reklama_roh.php): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38

Warning: include(): Failed opening 'reklama_roh.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38