Začínám...můj život

30. 11. 2008 | † 30. 09. 2015 | kód autora: va5

Fantazie.

Tak krásný pojem.

Fantazie je pro mě jedna z těch nejdůležitějších věcí.

Bez fantazie bych nezvládla žít svůj život.

Ne, tohle není sebelítost, stěžování si, fňukání, ani cokoliv podobného.

Tohle je zpověď z mého života. Protože ten je, řekněme si upřímně-strašný.

Ne. Nejsem rozmazlená slečinka, která nemá ráda maminku, protože jí nechce koupit boty od Mustanga za 3000.

Jsem holka, která má příšernou matku, která je alkoholička, nevlastního otce, který jí vyčítá to, že se od nás odstěhoval, vlastního otce, který je pořád někde doma v New Yorku(Američan blbej) a kterej s náma 12 let nebydlí,

babičku, která je alkoholička, strejdu, který už nepije, ale je mu všecko jedno, maximálně si občas zařve, aby holčička držela klapačku.

Mám zlatýho psa, kterýho mám ráda nade všecko, pár kamarádů a jednu přítelkyni-jako taky kamarádku:-), které, doufám, můžu věřit...

Mám člověka, kterého miluju. Respektive nemám, ale to nevadí. Člověk nemůže mít všechno. A ano, troufám si říci, že ho miluju, přestože jen krátce-od září 2007.

Jsem ještě dítě. Víte, všichni mi někdy připadají jako děti.

Malé, bezbranné a hloupé děti.

Opravdu, nic ve zlém.

Ráda si lidi představuji jako něco jiného.

Něco krásného, čistého. Tenhle svět mě unavuje, věřili byste tomu?

Asi si dovoluji příliš, protože na něm nejsem zas tak moc dlouhou dobu, nicméně...říkám jen to, co cítím.

Proto sem píšu tak otevřeně a bez zábran. Protože to potřebuju, a přesto, že tohle je pouze slabý výkřik to ticha, mně pomáhá.

Víc, než si myslíte. Protože nikdo neví, jak na tom jsme.

Myslela jsem si, že ano, ale ona osoba to také nepochopila. Myslím, že je tom stejně, přestože ji neznám tak dobře, abych to mohla říct s naprostou oprávněností.

Třeba se mýlím, stejně jako si myslím, že se mýlí ona. Třeba se mýlíme obě a obě máme pouze spoustu falešných představ.

Ale já tu osobu mám tak ráda, že to ani nedokážu vyslovit. To je ta přítelkyně, o které jsem mluvila, přesto, že ona to tak necítí.

No nic. Jdu dělat něco smysluplnějšího.

Jdu snít...

 

 

 

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky zpoved

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.